Myslím, že na nic nemyslím

20. srpna 2015 v 19:24 | Milie |  Téma týdne
,,Když se zamyslím, tak zjistím že na nic nemyslím." Jo, tak ta věta mi dává smysl asi tak jako ,,Vím že nic nevím."(Sókratés) Ale jde vůbec na nic nemyslet, mít prázdnou hlavu? Někteří lidé si myslí, že ve spaní můžou na nic nemyslet. Jenže co sny? Ty se zdají všem každou noc. To že si sen nepamatujete, neznamená že se vám nezdál. Sen trvá přibližně 0,3 vašeho spánku. A co ten zbytek? Kdo ví. Já jen vím... že nic nevím. Ta věta se mi začíná líbit, asi ji začnu používat při matice!S vyplazeným jazykem No ale spátky k tématu, trochu jsem šmejdila a zjistila jsem že na nic nemyslet, je dokonce technika která má psichicky posunout lidstvo. První krok má být v klidu si sednout a pozorovat své myšlenky. Což zní zajímavě. mně to jde snadno. Teď mně ale napadlo, když na nic nemyslíš tak jak se z toho stavu dostaneš? A pamatuješ si tu chvíli když na nic nemyslíš? A co když zapomeneš myslet a už z tebe bude navždy jen socha která nemyslí? No tak to vypadá že tento článek bude ještě pěkně dlouhý. Vzpomínek je hodně, špatné i dobré. Ono ale je pod psa že třeba před spaním se ukážou vždy jen ty špatné. Mohla by pomoct i jóga. Moc se mi líbila věta na jednom blogu:Pokud chcete na nic nemyslet, musíte se zbavit toho, že myslíte na to, že na nic nemyslíte.To je vlastně svým způsobem pravda, protože pokud si říkáte na nic nemyslím tak myslíte na to že se snažíte na nic nemyslet. Ale první bychom mněli zjistit co je to vlastně myšlenka, protože když nezjistíme co je to myšlenka, nezjistíme jak na ni nemyslet. Myšlenka je vlastně ucelený akt myšlení.Edmund Husserl rozlišuje noesis jako akt čistého myšlení, jímž se z proudu zážitků konstituuje jeho předmětný protějšek - noema. Podle L. Wittgensteina je myšlenka "logický obraz skutečností".[1] Podle G. Frege lze myšlenku vyjádřit větou a věta, která se týká pravdivosti myšlenky, je soud. Vyjádření soudu je tvrzení.[2] Jo odhalili jste mně, kopíruju z wikipedie ale chtěla jsem vám to tu dát tak aby jste to pochopili a já se neupsala. Pro ty co neví co je AKT tak akt je čin. Pro ty co neví co je čin je to skutek pro ty co nevědí co je skutek tak nemám odpověď.S vyplazeným jazykem Četla jsem že je dobré na deset minut si sednout a být tady a teď. Ne tam co se stalo, ani tam co se stane. Zkrátka tady a teď. Každou myšlenku odhánět vnitřním hlasem. Tak jak si ve skutečnosti dokážete říci DOST řekněte si to i v hlavě. Jestli nevíte jak si máte představit hlas bez osoby, představte si v hlavě Vás, nebo tak jak jste vyždycky chtěli vypadat, případně nejbližší osobu nebo osoby. (Rodiče, kamarádku, může to být dokonce i idol nebo oblíbená zpěvačka/herečka) To je jen a jen na vás.

Tak co chceš se naučit na nic nemyslet? Jestli jo tak cvič, hledej tipy a napiš všem do komentářů jestli se ti to podařilo a jak!
 

TT-Strašidla pod postelí

28. července 2015 v 10:07 | Milie |  Téma týdne
Strašidla pod postelí. To je věc která straší menší ale i některé starší děti. Ale otázka zní: měli jsme je tam někdy? A jestli ano, jsou vůbec nebezpečná? Ano s pár nevysvětlitelnými věcmi jsem se setkala a určitě i většina z vás, ale udělali vám někdy něco? Já si teda myslím že ne. Proč se jich teda tolik lidí bojí? Někdy je to nevysvětlitelné. Ovládají nám snad myšlenky? Nutí nás ke zbytečnému strachu? Kdo ví. A co TY? Myslíš že máš strašidlo pod postelí?

TT-Jít s davem

22. července 2015 v 18:39 | Milie |  Téma týdne
Jít s davem, no to je jako bílá ovce v bílém stádě. Ono, tihleti lidé většinou bývají typy jako "kam vítr tam plášť." To jsou lidé kteří se přikloní na stranu toho silnějšího a prakticky nemají svůj názor. Není dobré vyčleňovat úplně, ale zase není dobré se úplně zařadit. Uvedu příklad: Všechny holky (popřípadě kluci) nosí trička tvé neoblíbené barvy. Přesto si ji vezmeš protože je v módě nebo si vezmeš tričko TVÉ oblíbené barvy? Já si vezmu tričko které chci. Móda nemóda radši budu ostatním k smíchu než sobě k pláči. A co si vezmeš TY?
 


Témata blogu

8. června 2015 v 20:44 | Milie |  Témata blogu
Čauky!

Když jsou témata týdne, a bude léto, prázdniny, napadlo mě, že by jsem zavedla tématy blogu. Jsem napjatá co si zvolíte.


Budu se těšit na vaše názory! Návrhy na TB (téma blogu) pište do komentářů. Díky a Ahoj!

TT- Malá kapka v obrovském oceánu

8. června 2015 v 16:20 | Milie |  Téma týdne
"Malá kapka v obrovském oceánu" tak zní téma týdne. Zase jsem naprosto netušila, co napsat. Ale poté mi to došlo. Protože i malá kapka v obrovském oceánu, má svůj význam. Každá něco znamená. Bez každé kapky by bylo méně vody. Důležitý je i popelář, co k Vám jezdí každý týden. Protože bez něj, a jeho týmu, by nikdo nevynášel nic na skládku. Jak by to vypadalo? I uklízečka má svůj význam. Bez ní bychom se topily ve špíně a prachu. Každičký člověk, kvůli něčemu přišel a my bychom si to měli uvědomovat. Možná je to krátké a stručné, dalo by se k tomu psát víc. Ale proč? Účel jste poznali. Málokoho baví číst dlouhé články. Na závěr tohoto článku Vám jen připomenu




I malá kapka v celém oceánu, má svůj význam.

Rozpad One Direction

4. června 2015 v 21:01 | Milie |  Moje témata
Častým tématem na internetu je teď "rozpad kapely One Direction." Já si myslím že bez této kapely rozhodně dokážu žít.
Ale mám z toho vážné noční můry. Kdyby se každý dal na sólo cestu jako plánuje Harry Styles znamenalo by to PĚTINÁSOBEK OTŘESNÝCH PÍSNIČEK V RÁDIU!!!!!! Pro ty co One Direction neznají tady máte jeden jejich song:

https://youtu.be/o_v9MY_FMcw

No co,poslouchá se to sice hezky, ale lítat za něma do New Yorku (myslím žejsou z tama) fakt nemusím.
Vždyť to by bylo jako by byl můj idol Justin Bieber. Co mám k tomu ještě dodat? Rozpad kapely je mi úplně jedno. Teď se omlouvám těm co mají One Direction rádi, tohle je můj, udržte si ten váš. Nemněňte jej jen kvůli článu.

Snad se vám líbilo, zdraví Milie!

Jeden den v cizím těle

1. června 2015 v 18:46 | Milie |  Téma týdne
Tohle je můj kraťoučký příběh k tématu týdne. Je to smyšlený sci-fi příběh. Snad se vám bude líbit!

Tady je:
Šla jsem po úzké chodbě směrem k mému pokoji. Všude byla tma a ticho. Slyšet byly jen mé kroky. Když jsem uslyšela výkřiky z konce chodby. Zoufalý ženský křik se rozléhal po celé chodbě. Běžela jsem k posledním dveřím číslo 13. Otevřela jsem a na lehátku ve fialovém světle spala má sestra. Kolem ní stáli doktoři. Vtáhli mne dovnitř a položili na lehátko. Píchli mi obrovskou injekci. Usla jsem. Po asi osmi hodinách jsem se probudila v sestřiném pokoji. Posadila jsem se na postel. Chtěla jsem přejít do mého pokoje. Po té jsem si ale všimla že nejsem já, ale moje sestra Venda! Nemohla jsem tomu uvěřit. Když jsem si vzpoměla na ten sen co se mi v noci zdál. Ty výkřiky na chodbě, sestra na lehátku, obrovská injekce. Byl to vážně jenom sen?
Tak snad se vám můj protentokrát krátký příběh líbil.

Ahoj

1. června 2015 v 18:27 | Milie |  Úvod
Ahoj já jsem Milie (čte se Milí) a tohle je můj blog minibulvarek. Najdeš tu články na téma týdne a různé novinky.

Budu potřebovat i více lidí co bude přispívat, tak mi kdyžtak dejte vědět! Ahoj Millie!

Kam dál